Malé zamyšlení

Drazí moji,

když se tak dnešního večera zamýšlím na tím, co pro znamenají Vánoce, občas bych je nejraději zrušil. Nejde o to, že bych Vánoce neměl rád, ale jde o to, že se vždycky před nimi semele tolik a tolik věcí, které je ovlivní, spíše znegativní. 

 Když zavzpomínám, které Vánoce pro mě byly ty nejkrásnější, musím se vrátit o 3 roky dozadu, to tenkrát se psal rok 2008 a byl jsem v noviciátu na Strahově. Nic jsem tehdy neočekával, ve 4 odpoledne byla dětská mše svatá, potom jsme se společně s komunitou pomodlili nešpory (před tím nám pan opat požehnal nové hábity, které jsme jako novicové dostali pod stromeček), pak byla večeře, která byla velmi chutná a atmorféra velmi příjemná. Na rekreaci jsme zazpívali koledy a pak jsme, my nejmladší, rozdávali dárečky. A že jich bylo. Ve 23.00 jsme se znovu sešli v kostele, abychom se pomodlili vigílii a při ní bratři, kteří již někdy skládali sliby, tyto sliby obnovili. Velmi pěkné a pak následovala pontifikální mše svatá, kterou sloužil pan opat.

 Tak takové bych se představoval Vánoce, které bych znovu chtěl prožít.

 Stane se to někdy?